 | ||||||||||
Designed by Hanzy
Aktualizace: |
Koncem července jsme parta z ranče a přátelé podnikli luxusní vandřík na Plzeňsku v okolí řeky Střely, kde má Jirka chatu a tak jsme užívali perfektního zázemí... Pro mě skvělej výlet a těším se na další, který bude za pár dní.. Slovy Jirky - Vandr Plzeň byl opravdu krásný zážitek. Pro mne jako začátečníka to bylo velkým přínosem ! Pod taktovkou Verči a zadním jištěním zkušených koňařek jsem byl zcela v poho! Nádherné prostředí, kouzelná krajina a milé přivítání na Čoubově mlýně, na ranči na Rabštejně a ježčím doupěti ! Slovy Štěpky - Tak nějak jsme se my začátečníciz ranče vyhecovali, že zvládneme začátečnický vandr. Jirka nás pozval do kouzelného prostředí řeky Střely, kde nás 3 dny královsky hostil a provedl nás jeho oblíbeným krajem. Mimo to, že se účastnili zkušení jezdci a vandrovníci, jsem se vypravila já, neustálá začátečnice, poprvé na vandru s čerstvě vycejpovanou Štěpkou. Další statečnou byla Vlaďka a Klárka s Montym, který se působí zdáním, že pořád spí. Zdání popřel na čundru, kdy bezpečně kmital nožkama a stíhal ostatní dlouhonohé koníky. Začátečnickou trojici završil Jirka, který stihnul na poslední lekci před čundrem celkem bezpečně klusat. S naším uklidněním – neboj cval dopiluješ na čundru, jsme se v této sestavě odhodlali doplnit zkušené jezdce a vandrovníky Irču a Alenku. Alenka s sebou vzala Péťu na mladé Lilince. Naše odhodlání podpořila Verča, naše dvorní trenérka, která nás jistila. Jirka pro nás i koníky připravil královské ubytování . Koníčkům se pastva na Jirkovo anglickém trávníčku moc zamlouvala. Štěpánka podezřelá z vysoké březosti se opětovně setkává po výcviku u Verči se svým domácím stádem. Každý účastník zájezdu nafasoval před nasednutím do sedla „SPZku“ – smajlíka pro štěstí. 
Moc mě potěšilo, že mi Jirka nechal Štěpku vymalovat na průčelí svého vesnického stavení. Akorát tu hřívu nechal namalovat na druhou stranu.. ale to mu promineme. Štěpka – Štěpka – Vlaďka – Monty – haflink – Jirka – haflink Jirka nám ukázal své pastviny. Začátečníci na průzkumném výletě – den první. Tolikrát jsme za den brodili řeku Střelu.. nádhera.. Kachnice a její šou s vlnobitím. DEN 2:
Aáá přijeli další účastníci zájezdu.. Veru s koníkem Benji a Honza s Colou. Nemístné návrhy Verči, že za námi pojede na čtyřkolce, jsme zamítli a vyrazili jsme na další průzkum terénu. Některé louky jsme při hledání Verči mobilu prozkoumali opravdu důsledně. No nevadí v oblasti, kde je možné chytit signál jen u smrku ve vsi – stejně mobilní telefony nepotřebujeme.
Parking a občerstvovačka v půlce trasy na ranči H.. u Rabštejna. Odpoledne se k nám přidali další milí kamarádi Alenka s Petrem a také vandrovní začátečníci - mladá slečna Lilinka a raubíř Fleček. Mimochodem se na vandru také chovali jako zkušení profíci. A já to prásknu… kluci se zdrželi v občerstvovačce... sledovat jak Cola – přebornice českých i zahraničních kolbišť – veze Honzu z hospody a transportuje na hrušce petku s pivem.. byla celkem legrace. Šikovně to schovali z druhé strany. Mimochodem Jirka je zas přeborník v uždění – tolik způsobů jak koni nějak na hlavu připevnit uzdu, jsme ještě neviděli J Jirka po návratu z občerstvovačky konstatoval, že se mu zdálo, že Engie nějak hůř brzdí. Jestli to nebude tím, že otěže viseli jen na podbradním řemínku.
Jirka nás hostil královsky, v luxusním prostředí, které jsme po několika hodinách v sedle opravdu ocenili. DEN 3tí – opět vyrážíme do terénu, opět je nás víc. Být tam týden nevejdeme se do záběru. Na Čoubáku nám splnili, co nám na mlsných jazýčcích viděli, i sladká kaše byla.
Tak tady v tom šapito jsme spali – tedy málem. No nedá se nic dělat – musíme se vrátit do reality, tak snad zas příště. Velké díky patří našemu hostiteli Jirkovi.
|
|||||||||
